Sevřeli mě celou svou silou a já ztrácela dech... Připravovali se na mě, jako pavouk na mušku uvízlou v pavučině, přichystán pozřít ji k snídani. Pozorovali mě, pozorovali každičký můj pohyb, až jsem skončila v jejich síti. V pavučině smrti, jenž mě omotala a každý můj pohyb způsobil ještě větší omotání. Zkoušela jsem křičet, křičet o pomoc, ale pavučina každý výkřik snadno ztlumila. A tak tu čekám, bojím se. Je tma a z kteréhokoliv rohu se může vynořit on... Pavouk! Smrt!! Spása... |